Dne 21. 5. 2015 se uskutečnila exkurze studentů Fakulty stavební na stavbu Modernizace trati Tábor – Sudoměřice u Tábora. Úsek je součástí evropského tranzitního železničního koridoru, který spojuje německé Drážďany, Prahu a rakouský Linec. Z historického hlediska se jedná o součást železniční trati mezi Benešovem a Veselím nad Lužnicí zprovozněné v roce 1871. V roce 2001 schválila vláda ČR modernizaci trati jako části 4. železničního koridoru. Modernizace 4. železničního koridoru probíhá postupně od roku 2005 a její dokončení je plánováno na rok 2016. V rámci stavby Modernizace trati Tábor – Sudoměřice u Tábora dochází ke zdvoukolejnění celého úseku, rekonstrukci železniční stanice (ŽST) Chotoviny a přestavbě ŽST Sudoměřice u Tábora na zastávku. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, s.o., (SŽDC) projektantem SUDOP Praha, a.s. a hlavním dodavatelem společnost OHL ŽS, a.s.

V úseku Chotoviny – Sudoměřice u Tábora je z důvodu nevyhovujících směrových poměrů opuštěna původní osa trati a nová trať je vedena v přeložce. Právě do tohoto velmi zajímavého úseku směřovaly kroky studentů Fakulty stavební během exkurze organizované zástupcem investora stavby, Ing. Petrem Martincem ve spolupráci s Katedrou železničních staveb. Mezi studenty byli studenti 3. až 5. ročníku oboru Konstrukce a dopravní stavby, z nichž část zpracovává své bakalářské a diplomové práce právě na Katedře železničních staveb a část je posluchači předmětu Železniční stavby 1, vyučovaného ve 3. ročníku. Po příjezdu do Chotovin se studentů ujali zástupci investora, projektanta a hlavního dodavatele stavby a společně se vydali po trase budoucí železniční trati směrem do Sudoměřic u Tábora.

Hned v úvodu exkurze měli studenti možnost podrobně se seznámit s postupem pokládky kolejového roštu za pomoci pokladače pražců Donelli PTH - 350. Další zastavení proběhlo u přemostění dálnice D3 a původní silnice I/3, které je zajištěno pomocí ocelového mostu o délce 100 m a navazující estakády s osmi poli o délce 54 m. Nosná konstrukce ocelového mostu je tvořena tzv. Langerovým nosníkem. Zvláštností mostu je způsob řízení dilatace mostu pomocí systému řídících tyčí Meyer – Wünstorf, který zde byl použit poprvé na území ČR. Díky použití tohoto systému nebylo, při dané délce mostní konstrukce, nutné do koleje vkládat kolejová dilatační zařízení. O návrhu mostní konstrukce a systému řídících tyčí, studenty informoval vedoucí projektant střediska mostů Ing. Martin Vlasák (SUDOP Praha, a.s.). Mostní konstrukce byla, oproti původním předpokladům, svařována z montážních dílců na místě při omezení dopravy na dálnici D3. Bližší informace k technologii montáže mostní konstrukce podal hlavní stavbyvedoucí pan Petr Kubík z OHL ŽS, a.s.

Neméně zajímavým objektem v navštíveném úseku je Sudoměřický tunel, který se nachází v pravotočivém oblouku o poloměru 2802 m před budoucí zastávkou Sudoměřice u Tábora. Jedná se o dvoukolejný tunel, jehož délka činí 444 m. Tunel byl v převážné většině své délky budován tzv. novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM). Výjimkou byly krátké úseky při obou portálech. U jižního portálu, v jehož těsné blízkosti dochází ke křížení železniční trati a původní silnice I/3, došlo před zahájením stavebních prací ke změně technologie výstavby. Namísto původně plánované metody ražby s vertikálním členěním výrubu se zajištěním nadloží mikropilotovým deštníkem bylo přistoupeno k zhotovení části tunelu u portálu tzv. metodou „želva“. V otevřené stavební jámě byla zhotovena betonová klenba, pod jejíž ochranou byl poté proveden výrub tunelu. S tímto zajímavým technickým řešením seznámil studenty Ing. Martinec.

Díky exkurzi měli studenti Fakulty stavební možnost seznámit s procesy a technologiemi využívanými při realizaci významných kolejových staveb a doplnit teoretické informace získané při studiu o poznatky z praxe. Katedra železničních staveb děkuje všem zmíněných za spolupráci při organizaci exkurze a zajímavý výklad k jednotlivým stavebním objektům. Poděkování patří také Ing. Renatě Kristianové ze SŽDC, a panu Miloši Vošterovi z OHL ŽS, a.s. Doprava na exkurzi byla hrazena z příspěvku Fakulty stavební.